Amy je jedna ze 6 sourozenců staffordího typu, které si kdosi zřejmě "připravil" jako přivýdělek na vánoční trh. Ale nějak mu to nevyšlo - netrefil totiž optimální termín.... Tak se holt našla na dveřích KS Zvolen igelitka a v ní tihle tehdy 6 týdenní prckové. Výživový stav katastrofický (zřejmě nebyli dokrmovaní a máma už nezvládala), začervení příšerným způsobem. V dočaskách začali všichni rychle nabírat, jen Amy pořád ne a ne se chytnout. Marcela (stálá a nesmírně obětavá "dočaskářka") už z ní byla nešťastná. Obecně s ní míváme jediný problém - pokud se štěnda zdrží déle, vytvoří z nich buřtíky... Takže Amy byla opravdu výzva veliká, obzvlášť když její bratr baštil totéž a váhu měl prakticky dvojnásobnou. Naštěstí po opakovaném odčervování, probiotikách apod. se stav stabilizoval a váha se konečně hnula směrem nahoru. A tak mohla i Amy odejít do nového domova. Přesto však své sourozence zatím úplně nedohnala, např. její pražská sestřička už má 16-17 kg:-) Všichni jsou neuvěřitelně učenliví a jejich vazba na člověka je opravdu mimořádná. Většina z nich spí svým majitelům na krku a všichni si doslova vydupali postel:-)
Ráda bych se podělila o příběh Amy, který už je sice jednou přidán, ale trochu bych ho zaktualizovala a snad tím namotivovala i další případné pánečky. Je perfektní, že se někdo snaží těmto tvorům pomoct, aby našli nový domov. Amy stále roste jako z vody, po slabším startu už nabrala na necelých 25 kg a začíná po stafíkovi mohutnět - už i v "obličeji" vypadá jako pořádný pes. Je to perfektní společník, který má teď sice pubertu a občas zkouší, co jako pánečkové vydržíme, ale nic to nemění na tom, že je to mazel jak hrom a zároveň, když ucítí, že je potřeba chránit, tak se změní v pořádného ochránce. Absolutně nelitujeme, že jsme se rozhodli si vzít pejska z útulku, spíš naopak. Kdokoliv se ptá, kde jsme tak hezkého a hlavně chytrého pejska sehnali, tak se nestačí divit, že z útulku. Reakce je většinou stejná: A to jsou v útulku i tak úžasní psi? :-) Přidávám sem i pár fotek, myslím si, že není potřeba dalších komentářů...
Petra Záluská
taky máme kříženečka,dooost podobného a i když jsem měla předtím tosa-inu,nikdy se mě lidičky tak často neptali na plemeno a nechválili,jak je pěkný,ale hlavně povahově je to super junior 
tak přejeme hlavně plno chlupatého zdravíčka,toho není nikdy dost,mluvím z vlastní zkušenosti 
Napsat komentář
Přihlásit se pro přidání komentáře
Přidat komentář jako host