,,Je to právě 2,5 měsíce, co jsem poprvé vykoukla na svět. Moje březí maminka se toulala venku a jen pár dní před jejím porodem se dostala do bezpečí, díky hodné tetě, které nebyl náš osud lhostejný. Jmenuji se Danielka a narodila jsem se 17.6. v dočasné péči. Jsem úžasná kotěcí holčička, mám ještě brášku Dartíka (Dartagnan) a vůbec bychom se nezlobili, kdybychom našli domov společný. Jsem zcela dokonalá kotěcí slečna s úžasnou povahou, zkrátka kotě za odměnu. Jsem laskavá, hodná, jemná a něžná, hravá, mám ráda své lidi a ráda se k ni přitulím. Ráda bych doma měla kočičího kámoše, aby bylo s kým si hrát, nebo třeba i přátelskou psí společnost. Socializaci zvládám na jedničku, hygienu také, budu ráda milovaným koťátkem pro prima milující rodinku, která si mě zamiluje. Jsem již skoro samostatné koťátko a pomalu se začínám porozhlížet po nové trvalé rodince. Vše se teprve učím, poznávám veliký svět, jsem čistotná, zvyklá na lidi a bude ze mě opravdu mazlivá a dokonalá společnice. Vaše Danielka."

,,Je to právě 2,5 měsíce, co jsem poprvé vykoukl na svět. Moje březí maminka se toulala venku a jen pár dní před jejím porodem se dostala do bezpečí, díky hodné tetě, které nebyl náš osud lhostejný. Jmenuji se Dartagnan a teta mi říká Dartík. Narodil jsem se 17.6. v dočasné péči. Jsem úžasný kotěcí chlapeček, mám ještě sestřičku Danielku a vůbec bych se nezlobil, kdybychom našli domov společný. Jsme skvělí parťáci a kdybychom mohli zlstat společně, bylo by to skvělé (ale není podmínkou) Jsem zcela dokonalý kotěcí kluk a černobílý fešák. Jsem maličko zrdženlivější, ale rád se seznámím se svými buoducími páníčky, kteří mi dají prostor a čas zvyknout si na nové doma. Jsem milý, hodný, hravý, mám rád své lidi a rád se k nim i přitulím. Rád bych doma měl kočičího kámoše, aby bylo s kým si hrát, nebo třeba i přátelskou psí společnost, protože pejsky moc miluju a chodím si k nim přilehnout. Socializaci zvládám na jedničku, hygienu také, budu rád milovaným koťátkem pro prima milující rodinku, která si mě zamiluje. Jsem již skoro samostatné koťátko a pomalu se začínám porozhlížet po nové trvalé rodince. Vše se teprve učím, poznávám veliký svět, jsem čistotný, zvyklý na lidi a bude ze mě opravdu mazlivý a dokonalý společník. Váš Dartík."   

"Divíte se, proč se jmenuji Pánvička? Hned vám to vysvětlím. Za svůj krátký život jsem se už třikrát narodila. Poprvé, když mě porodila maminka, podruhé, když mě srazilo auto a já vyvázla “jen” se zlomenou nohou, a potřetí, když mě opět srazilo auto. Poslední zranění bylo vážné, k tetám do Dočasek jsem přišla jako ležák, který neměl moc šancí na uzdravení. To by ale nebyly tety, kdyby s geniálním panem doktorem ortopedem Ošmerou nevymysleli způsob, jak mě postavit na nohy. Měla jsem přeraženou pánev. V sedaci mi pánev srovnali, naštěstí nebylo nutné operovat, čekala mě dlouhá rekonvalescence, a teď plná sil, hledám ten pravý domov, kde nebude vadit, že po záclonách nešplhám, nic ve výšce nerozbíjím. Jsem kočka přízemní, vyskočím na postel, či gauč, ale vyloženě výšky nevyhledávám. Při chůzi je nepatrně znát, čím vším jsem si v životě prošla, můj pohyb je malinko esteticky odlišný od ladného kočičího pohybu. Nemám žádná omezení, jsem stále dobře naladěná krasavice, která moc touží po bezpečném domově. Vycházím dobře s kočičí partou, s pejsky i lidmi. Ideálně bych si moc přála mít rodinku pro sebe, být jedináčkem nebo v páru se zvířecím kamarádem. Divočiny jsem si užila docela dost.

,,Jmenuji se Isabellka a jsem nádherná sametová lumpice s těma nejkrásnějšíma očima pod sluncem. Jsem mladá drobnější holka, cca 10měsíční, a nyní se zabydluju ve svém dočasném domově. Do té doby jsem se toulala po vesnici, žebrala o jídlo a nic moc jiného jsem neznala. Jednoho dne mě ale hodná paní vzala dovnitř, kontaktovala tety ze spolku a frčela jsem do dočasné péče. V dočasce jsem se krásně rozkoukala a svého člověka následuju na každém krůčku. Ačkoli jsem holka z ulice, doma jsem moc hodná, bezproblémová a klidná, potřebuji jen chvilku, abych se v novém prostředí rozkoukala, ale poměrně rychle se aklimatizuju a funguju zcela v pohodě. Mám ráda pozornost svého člověka, ale když bude potřeba, zabavím se ale i sama tím, že poznávám hračky anebo odpočívám na pohodlném místečku a pozoruju dění kolem. Jelikož jsem do teď žila a fungovala na vlastní pěst, na kočičí kámoše se zatím moc netvářím, ale pod dohledem rozumnějšího a trpělivějšího člověka, by se naše soužiťí mohlo postupně naučit. Pokud byste mě chtěli ale jako jedináčka, bude to pro mě ta nejlepší volba a na oplátku vám budu každý den dávat najevo svoji oddanost a lásku. vaše Isabellka.”

,,Jmenuji se Vesna a ačkoli jsem maximálně roční kočička, už se ze mě stala statečná máma od čtyř koťat, o která jsem se naprosto vzorně postarala a všechna moje miminka již našla svůj skvělý domov. Do té doby jsem se toulala po vesnici, žebrala o jídlo a nic moc jiného jsem neznala. Jednoho dne mě ale hodná paní vzala dovnitř, kontaktovala tety ze spolku a frčela jsem do dočasné péče. Bylo to skoro za pět minut dvanáct, protože hned o dva dny později jsem porodila čtyři malé kuličky. V dočasce jsem se krásně zabydlela, koťátka si již užívají své nové rodinky, tak moc doufám, že teď přijde řada i na mě a najdu své první a trvalé doma. Ačkoli jsem holka z ulice, doma jsem moc hodná, bezproblémová a klidná, potřebuji chvilku, abych se v novém prostředí rozkoukala, ale poměrně rychle se aklimatizuju a funguju zcela v pohodě, jako bych bydlela v bytě doma odjakživa. Mám ráda pozornost svého člověka, ale když bude potřeba, zabavím se ale i sama tím, že poznávám hračky anebo odpočívám na pohodlném místečku a pozoruju dění kolem. Snesu i další hodné kočičky, takže za dalšího kočíčího spolubydlícího bych se jistě nezlobila. Pokud tedy hledáte nekonfliktní, pohodovou, klidnou a především vděčnou společnici, pak jsem to právě já, vaše Vesna.“