" Teta mi dala jméno Šmudlin, protože moje jméno nikdo neznal. Měl jsem smutný život, znal jsem jen špinavý dvorek a nezažil jsem žádnou péči ani lásku, přesto lidi miluju a jsem král Panáčkování. Jsem starší, maličký pudlík, bude mi určitě přes 10 let, vážím kolem 5 ti kilo a do Dočasek jsem přijel se dvěma psíma kámošema, kteří již domov mají. Jsem trošku cirkusák a moc rád si hraju na Surikatu, vítám, vesele a nadšeně panáčkuju a užívám si pozornost všech lidí kolem, jsem hodně kontaktní a přátelský ke všem lidem bez rozdílu. Na cizí pejsky zpočátku štěkám a nadávám, ale po seznámení, s pejsky vyjdu, lepší asi s fenečkami, pokud by doma nějaké byly. Přijel jsem hodně zanedbaný, s vyhnilými zuby a obřím nádorem u zadečku, tak mám za sebou velkou operaci, která dopadla dobře. Jsem dost aktivní, na svůj věk zvládnu i dlouhé procházky, bez unavy a rád bych našel pohodovou paničku, nebo rodinku, ideálně v domku se zahrádkou, kde by mě hodně mazlili a měli mě rádi. Váš Šmudlin."

" Jmenuji se Leo a jsem děsnej milouš a úžasňák. Jsem sice pejsek staršího data narození, ale stále jsem pohodový a vděčný kluk, co hledá milé, milující majitele. Když mě našli, měl jsem na zadku velké díry, s nakladenými larvami much a tety mě krásně daly dohromady, zbyal mi jen, ještě nezarostlá zadnice, jinak jsem se už krásně zahojil. Jsem ušatý medvídek, s milou, originální tváří a tělem jezevčíka. Miluju lidi a moc rád jsem s nimi v kontaktu, doma jsem nenáročný, vzorný, spinkám v pelíšku a odpočívám. Moc rád chodím ven, nejsem žádný sprinter ale po zahrádce si rád pošmejdím a očuchám vše, co mě moc zajímá. Buďte od tý dobroty a pokud chcete pomoct psímu dědovi, co ještě bude moc rád dělat radost, milým lidem, přijeďte se se mnou seznámit. Váš Leo."

" Moje jméno je Edík a jsem maličký 8 letý skřítek. Žil jsem v bytě s paničkou, která měla dost starostí, sama se sebou a odjezd k tetě bylo to nejlepší, co me mohlo potkat. Zpočátku jsem se trochu bál, neznal jsem moc cizích lidí, ale velmi rychle jsem zjistil, jak krásně, se pejsci můžou mít a stal se ze mě velký mazel a úžasňák. Miluju lidi a moc rád se mazlím a tulím k tetě, jsem klidný, hodný a bezproblémový kluk, kterého si hned zamilujete. S pejsky nemám žádný problém a jejich společnost je mi milá, kamaráda nebo kamarádku doma, bych měl moc rád. Nejsem žádný velký turista, uvítám běžné procházky, doma jsem vzorný a nic neničím, ani zbytečně neštěkám, takže můžu klidně bydlet i v bytě. Rád bych našel milující páníčky, kteří mě zahrnou láskou a budou o mě pečovat, budu se na vás moc těšit u tety v dočasce, váš Edík."

" Moje jméno je Richie, ale narodil jsem se s mnohem delším jménem a s celkem obsáhlým rodokmenem. Jsem trpasličí pudlík, v občance mám napsáno Jméno Sir Riccardo a je mi právě 10 let. Moje panička, téměř 90etá paní, se o mě už nedokázala postarat a kdo umí počítat, tomu hravě a rychle docvakne, že si mě pořídila jako štěně v 80 letech. Celý život mě sice možná milovala, ale víte, až teď u tety si užívám všech možných aktivit a dovádění, jako bych byl znovu malé štěnátko. Jsem malý, rozkošný a naprosto úžasný skřítek, s povahou andílka, vážím 4.5 kila a rozhodně nenajdete víc umazlené stvoření, než jsem já. Miluju lidi, rád se tulím a nechám se drbat, hladit a jakkoli otlapkávat. Budu se k vám láskyplně tisknout a zahrnu vás tak moc velkou psí láskou, že těžko najdete oddanější bytost, než jsem já. Jsem zkrátka miláček všech a nevadí mi ani další pejsci, hodné, rozumné děti ani kočičky. Moc rád si užívám procházky, dokonce si s hračkami hraju jako mládě a nový život si rozhodně nadšeně a radostně užívám plnými doušky. Krásně chodím na vodítku, vzorně cestuji autem, doma jsem čistotný a hodnoučký, jsem úžasně socializovaný a všude mě bez obav můžete vzít s sebou. Ještě bych rád hezkých pár let prožil s milujícími páníčky, lebedil si na klíně a panáčkoval radostně u vašich nohou, Váš Richie."

"Nikdo netuší, odkud jsem přišel, kde jsem se tu vzal, ani co všechno jsem zažil. V den, kdy mě našli, se tajil dech všem, co mě spatřili, byl jsem ukrytý v obrovské krustě dredů, nebylo poznat, kde mám hlavu a kde zadek, zkrátka byl jsem jako zakletý princ ve skafandru několikaletého nánosu zadredované srsti, ze které mě vysvobodili až v útulku. Teta mi dala jméno Kuba, i když na svoje jméno ani jiná vaše slova už moc neslyším. Jsem starší kluk, co se zjevně kdesi, neměl moc dobře a to velmi, velmi dlouho. Přijel jsem odevzdaný, bez projevů radosti, přesto milý a hodný k lidem, vděčně a s pokorou jsem přijal všechny krásně změny ve svém životě, co na mě u tety čekaly. Můj dojemně smutný pohled vypovídá možná dost o místě, nebo lidech, kterým jsem snad někdy, někde patřil, ale pomalu se ve mě probouzí radost, emoce, chuť poznávat nové, lepší žití a snad i na mě někde čeká moc fajn domov, kde mě zahrnou láskou a péčí. Jsem velmi hodný pes, přátelský, zcela nekonfliktní, milující lidi a hlavně pejsky. Moje oči se vždy nadšeně rozzáří, když potkám nějakou psí dušičku a tak bych moc rád měl doma psího kámoše, nebo kamarádku. Už jsem zjistil, jak moc prima, je drbání na břiše, i s nadšením cupovat hračky, užívám si procházky a především pozornost, lásku a mazlení se svými lidmi. Moc rád bych svoje srdce dal hodnému člověku, se kterým si pomůžeme navzájem, věrným a bezmezným přátelstvím, váš Kuba."