„Jako toulavé štěně jsem narazil na dva dvounožce, kteří si mě zamilovali a dostali mě z ulice. Spoustu věcí jsem neznal a viděl úplně poprvé. Ale moji dočaskáři mě toho už hodně naučili a teď už jsem úplně jiný pes. Mám velmi rád procházky a běhání, baví mě hračky a dovádění, a nejradši mám moje jehněčí granule. Teď jsem připraven k adopci čekám na páníčka, se kterým budu mít ten nej život.“

" Moji milí, budoucí páníčci, rád bych vás poznal, co nejdříve. Ten okamžik, kdy vás konečně spatřím, si představuju celý svůj dosavadní štěněcí život a když už jsem měl tu kliku a mohl opustit své nedobrovolné vězení, věřím, že si brzy budu moci užívat lásku své pravé, trvalé rodiny. Jmenuju se Dan a narodil jsem se před rokem. Můj pán, dá - li se tak nazývat, si mě odvezl, jako malé psí mládě a strčil na zahradu - A žij si tu. Byl jsem malé psí stvoření, ovčácké mimino, toužil jsem po kontaktu se svým člověkem, po jeho dotecích, pozornosti a lásce. Místo toho jsem se musel smířit s místečkem v koutu zahrady, kde jsem si sám, ve svém Tichu, představoval, jak to jednou prostě musí být jinak. Jsem roční, kouzelný, veselý a hravý kluk. Ovčácký puberťák se vším, co k tomuto věku patří, miluju lidi a můj člověk, je pro mě vším, co si jen mohu přát. Drbání, mazlení, dovádění a zábava, je to, proč chci tady na tom světě být a jestli mě slyšíte, tak mě, prosím, nenechte dlouho čekat. Já vás nikdy neuslyším, odmala jsem totiž ochuzen o tento vjem, ale sledovat vás a viset na vás očima, umím dokonale a když mi všechno rádi ukážete, naučíme se spolu všemu, co bych kdy rád uměl. Ačkoli jsem hluchý fešák, vedu spokojený a radostný život, ke štěstí mi chybíte, už jen právě vy, moji milovaní lidé. Váš Dan."

" Jmenuji se Roni a jsem malý, rozkošný skřítek, údajně kříženec špice a pomeriana. Je mi rok a půl a moje původní panička, mě prý zachránila z množírny. Jsem zrzavý, úžasný klouček, zpočátku plachý, bázlivější, ale jakmile zjistím, že mi od vás nic nehrozí, stane se ze mě naprostý mazel a váš stín. Přijel jsem k tetě jako vyjukaný strašpytlík, ale už se ze mě stává veselý, vítací pejsek, který moc stojí o vaši lásku a pozornost. Miluju svoje lidi a své paničce jsem stále v patách, aby mi neco neuniklo, moc rád se mazlím a nechám si drbat bříško, jen když se leknu nebo mě něco vyděsí, zalezu si někam do rohu nebo pod stůl a když mě teta vytahuje, strachy si učůrnu, ale nikdy neukazuju zoubky. Hledám laskavou, citlivou milující rodinu bez malých hlučných a divokých dětí, kde budu spoustu let spokojeným a šťastným pejskem. Váš Roni."

,,Jmenuji se Malýk a rád bych vám pověděl svůj příběh. Jsem mladý asi roční menší kříženec a doposud jsem byl jedním z několika desítek pejsků v rodinném domě, kde jsme všichni žili bez jakékoli péče, pravidelné stravy a žili jsme zde v katastrofálních podmínkách. Nic jsme za život nepoznali, o jídlo jsme mezi sebou bojovali a myslel jsem si, že už nic jiného v životě nepoznám. Jednoho dne ale k nám do domu přišlo několik lidí, kteří nás začali odchytávat a každý z nás putoval ještě ten den na veterinu, plní blech a plní obav, co bude následovat, protože to bylo poprvé, co jsme opustili prostor dvora. Doposud jediné místo, které jsme znali. Putoval jsem se svým bráchou do dočasné péče k hodné tetě a nebudu vám lhát, začátky byly krušné. Hygiena pro mě byla cizí slovo, vodítko a kšíry jsem viděl taktéž poprvé v životě a ze všeho jsem měl strach. Ale teta plná soucitu a empatie mě postupně naučila vše, co je v psím životě potřeba umět, nyní už chápu, že se čůrá pouze venku, nehoda se mi nyní stane už jen občas, naučil jsem se chodit na vodítku, pochopil jsem, že člověk je přítel a že také dává spoustu mňamek, objevuju hračky a celkově se mi už daří velice slušně vzhledem k tomu, z jakého pekla pocházím. Jsem nyní plný energie, vše mě zajímá, doháním, co jsem zameškal a teta by si pro mě přála zodpovědnou a milující aktivní mladou rodinku, která se mi bude náležitě věnovat a která mi ukáže další krásy psího života. Doma můžu být jako jedináček a mít pozornost pouze pro sebe nebo uvítám větší psí kámošku, od které ledacos ještě okoukám. Už se nemůžu dočkat na svůj nový život, vás Malýk.“

"Jmenuji se Apollo a narodil jsem se loňského července, tudíž jsem nyní právě roční, úžasný a dokonalý obřík, plemene Německá doga - šedý tygr. Vážím 57 kilo, jsem skutečný fešák, s dokonalými tvary i povahou. Jako štěně, si mě koupili na splátky od chovatele, ale nedávno se moje rodina stěhovala do bytu a mě s sebou nevzala. Jsem miláček všech, opravdový úžasňák s naprosto fantastickou, bezproblémovou povahou, miluju lidi, pejsky i děti, neublížil bych ani mouše a nejraději bych se neustále tisknul ke svým lidem. Jsem velice přátelský, úplně nekonfliktní kluk, obrovský mazel, co za vámi bude nonstop chodit, jako koník. Na svého člověka se nejraději lepím, dotýkám se ho a často si na něj i sednu, jen abych stále cítil blízkost a kontakt. Od mala jsem žil neustále v kontaktu s dalšími pejsky, takže bych byl rád, pokud bych i doma měl svého psího kámoše nebo kámošku. Samotu zatím moc nezvládám, tak by bylo fajn, pokud bych mohl být všude stále s vámi, autem cestuju v pohodě, jsem socializovaný, velmi hodný, na vodítku zpočátku trochu tahám, ale dám se moc hezky usměrnit. Hledám milující, zodpovědnou rodinku, která už dogy zná, ví, že budu všude slintat a když se napiju, tak vyplavím půl kuchyně. Váš Apollo."