"Jmenuji se Vendulka jsem jedna z 60ti hlavé smečky z Měnínské kauzy. V tom, místě, kde jsem žila mnoho let, každým rokem přibývala další a další štěňata a je s podivem, že nás to peklo, tolik přežilo. Jsem asi 8 - 10 letá holčička, malého vzrůstu, vážím 9 kilo a vypadám, jako jezevčík na delších nožkách. Neznala jsem lásku a péči svého člověka, neznala jsem pohlazení, ani čistý pelíšek, nevěděla jsem, co je to, tulit se ke své paničce. Mým životem byl vybydlený, špinavý dům, dvůr plný harampádí, co se dělo za plotem, nikdo z nás, neměl nikdy šanci poznat. Když jsem přijela k tetě, tiskla jsem se v rohu a nechápala, co se stalo, bála jsem se o sebe, chtěla jsem být neviditelná. Doteky a hlazení, jsem přijímala s obrovskou nedůvěrou a strnule, s vyděšenýma očima, ale ani mě nenapadlo ukazovat zoubky, spíš jsem chtěla zmizet. Velmi rychle jsem v dočasce pochopila, že se můj život obrátil vzhůru nohama, najednou mám každý den plnou mističku, rozvaluju se v peřinách, poznávám okolní svět, který je pro mě ale zatím ještě stále moc divoký a velký. Doma už jsem konečně veselá, moc ráda se mazlím a konečně dokážu i nadšeně vítat tetu s roztančeným ocáskem. Venku jsem stále ještě nejistá a bojácná, z hlasitých, neznámých a rychlých věcí i situací. Hledám velmi zodpovědnou a spolehlivou rodinku, milující páníčky, velmi empatické a laskavé, kteří mě zahrnou láskou, ale především hlavně bezpečným zázemím, kde si pomalu budu zvykat a kde spokojeně strávím zbytek svého života, vaše Vendulka."